Tisková konference po jednání vlády ČR 23. července 2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás přivítala na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám zde předsedu vlády pana Mirka Topolánka, ministra financí pana Miroslava Kalouska, ministra zemědělství pana Petra Gandaloviče, ministra kultury pana Václava Jehličku a ministra spravedlnosti pana Jiřího Pospíšila. Předsedu vlády poprosím o úvodní slovo.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkuji. Před vládními prázdninami na poslední vládě jsme projednávali, pokud vezmu ty body, s kterými jsme začínali, celkem sto bodů. To ukazuje na velmi rozsáhlou agendu. Já se chci omluvit, ve dvě hodiny odjedu na ministerstvo životního prostředí, takže se pokusím být stručný a moji kolegové potom ve svých agendách vás budou informovat o dalších detailních či detailně projednávaných normách. Takže, vynechám normy, které měl ministr spravedlnosti, zemědělství. Schválili jsme změnu zákona návykových látkách. To jsou detaily. Byla celá řada poslaneckých a senátních návrhů, protože se k nim vztahují celkem překvapivě, protože jsou ve velké většině jenom účelové, vaše dotazy, tak se pokusím je popsat možná detailněji. Návrh, který se týká hospodaření energií byl zamítnut. Návrh, který se týkal rychlostní komunikace R-35, což neznamená, že by vláda jakýmkoliv způsobem nechtěla urychlovat rychlostní komunikace R-35, jako zcela nesmyslný byl odmítnut. K návrhu Karla Šplíchala, který se týkal cestovních náhrad pro ústavní činitele má vláda na to názor neutrální. Míníme, že je třeba rozšířit v tom případě na všechny ústavní činitele, nejenom na ty, kteří byli v návrhu Karla Šplíchala vyjmenováni. Tyto návrhy se opakují pravidelně před různými volbami, nicméně, my máme stanovisko neutrální. Neutrální stanovisko máme i k návrhu, který se týká senátního návrhu zákona o jiných volbách a jiném složení Rady České televize, Českého rozhlasu, České tiskové kanceláře. Ten návrh je fakticky neutrální v tom smyslu, že neřeší základní problémy těchto institucí, řeší jenom složení rad. Můj názor na ty rady je obecně znám, já bych je zrušil, nicméně, neutrálně se stavíme k tomuto senátnímu návrhu. Zamítáme a dáváme stanovisko zamítavé k tomu návrhu, který se týká rozhlasového a televizního vysílání a broadcasterů a prodloužení nebo jakéhosi mechanismu přechodu z analogového na digitální vysílání. Ne proto, že bychom si nemysleli, že broadcasteři budou mít tento problém, ale ten hlavní důvod je ten, že ten návrh je naprosto špatně napsán, nebude funkční, je nesmyslný a budeme chtít navrhnout takové řešení, které vyjde vstříc braodcasterům, budeme chtít předložit buď v rámci projednávání ve sněmovně, pokud neprojde, tak vlastní vládní návrh. Schválili jsme senátní návrh zákona o odškodnění některých obětí z okupace Československa z 21. srpna vojsky Varšavské smlouvy, dá-li se to takto říct. Schválili jsme dva kontrolní závěry, jeden, který byl přerušen, se týkal rozhlasového a televizního vysílání a majetku státu a peněžních prostředků na protivzdušnou obranu. Po Bezpečnostní radě státu i vláda schválila vojenskou strategii České republiky a dlouhodobou vizi ministerstva obrany. Celá řada materiálů drobnějšího charakteru. Schválili jsme analýzu možnosti zařazení jaderného paliva do systému Státních hmotných rezerv. Ministr kultury s i řekne svoje. Materiál, který byl předložen už včera, nebo byl anoncován včera na tiskové konferenci, problematika diváckého násilí, je to první analytický materiál, který popisuje přesně nástroje řešení tohoto problému, který v poslední době eskaluje. Schválili jsme prováděcí dokument ke koncepci státní politiky cestovního ruchu. Vyslechli jsme zprávu o dokončení vyjednávání o operačních programech. Vyhodnocovali jsme provoz protikorupční linky 199. Schválili jsme změnu dokumentace pro Masarykovu univerzitu v Brně a rozvoj materiálně technické základny a celou řadu dalších bodů, které nechávám svým kolegům. Ten, který oni neokomentují, tak je problematika sanace skládky podniku Diamo, takzvané laguny. My jsme schválili tento materiál. Schválili jsme postup v souvislosti s vrácením částky Evropské komisi v souvislosti s Debit note a přijali jsme, nakonec bez rozpravy, přípravu bezpečnostního zajištění předsednictví České republiky a neutrální stanovisko jsme měli k návrhu poslanců o dani z nemovitosti. Neutrální v tom smyslu, že budeme předkládat vlastní návrh, který to řeší způsobem, který je aplikovatelný. Ta daň bude spravovatelná. Věcný záměr nebo ta idea té změny je v pořádku, jde v duchu toho původního vládního návrhu. My budeme chtít, aby ta daň byla spravovatelná, aby obce měly možnost nezávisle na sobě stanovovat jak daň z nemovitosti, zemědělské půdy, tak daň z nemovitosti jako z budov. To je ode mne zhruba všechno. Mám pocit, že všechno ostatní řeknou moji kolegové.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, nyní má slovo ministr financí pan Miroslav Kalousek.

Miroslav Kalousek, minstr financí: Děkuji za slovo. Dovolte mi prosím, abych vás informoval o čisté pozici ČR k rozpočtu Evropské unie za první pololetí. Je to poměrně velmi pozitivní zpráva. Naše čistá pozice za první pololetí je plus 26,2 miliardy. Odvedli jsme 18,2 miliardy a vyčerpali jsem 44,4 miliardy korun. Je to nejlepší výsledek od roku 2004, kdy čerpáme zdroje z EU. Podrobnou tiskovou zprávu včetně struktury, kde je zejména to, čeho se to čerpání týká, zveřejňuje ministerstvo financí po této tiskové konferenci na svých webových stránkách. Dále mi dovolte, abych informoval o tom, že vláda schválila memorandum, které jsem podepsal v noci na 9. na 10. července s viceprezidentem Arcellor-Mittal a uložila mi podepsat příslušné smlouvy. Základní kostrou té dohody je závazek Mittalu, že stáhne proti České republice své žaloby v celkové výši 26,2 miliard korun včetně příslušenství. Oproti tomu mu bude odprodán balík akcí, necelých 11 % akcií jeho společnosti za vyšší než tržní cenu. Vzhledem k některým spekulacím v médiích zdůrazňuji, že cena tohoto balíku byla odhadnuta podle výnosové metody znalcem z velké čtyřky a odprodá 5000 korun za jednu akcii, to je cena vyšší, než stanovená tímto znalcem. Tím se definitivně uzavřel mnohavrstevný problém, který Topolánkova vláda zdědila v souvislosti s privatizací ostravských hutí. Já to pokládám za mimořádná úspěch. České republice hrozilo arbitrážní plnění v celkové výši vyšší než 40 miliard korun. Nakonec jsme to „uhráli“ bez ztráty kytičky a své akcie prodáváme za 6,8 miliardy korun. Tedy za vyšší než tržní cenu. Ještě k některým spekulacím o té ceně, které jsem si přečetl v médiích a nad kterou jsem se musel usmívat, jenom takovou referenční hodnotu. Když jsme vedli arbitráž s Mittalem u Chamber of Commerce, kde jsme byli úspěšní a zvítězili jsme, tak Mittal požadoval za onen 14% balík akcií náhradu škody ve výši 5,6 miliard korun. Znovu opakuji, za 14% balík akcií, které jsme mu nemohli odprodat, byla požadována cena ve výši 5,6 miliardy korun. Necelý 11% balík prodáváme za 6,8 miliardy korun. To, co je nejdůležitější, v rámci celého sporu nebude muset Česká republika jednu jedinou korunu. Té dohody s Mittalem si mimořádně vážím a pokládám ji za velkorysou a pro Českou republiku za mimořádně výhodnou. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi financí, nyní má slovo ministr zemědělství pan Petr Gandalovič

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Dámy a pánové, já jsem dnes vládě předložil zprávu o stavu zemědělství v roce 2007. Ta zpráva je poměrně pozitivní. Je potřeba zdůraznit, že zisk v zemědělství je meziročně, to znamená, z roku 2006 na rok 2007 skoro zdvojnásobil na 13,7 miliard korun. Je potřeba říci, že se lépe dařilo rostlinné výrobě než živočišné, což je celkem známý fakt. Rovněž zahraniční obchod v zemědělském sektoru zlepšil svoji bilanci. To znamená, že schodek z původních 34 miliard korun se snížil na necelých 20 miliard korun. Rovněž je potřeba také říci, že růst mezd v zemědělství byl v České republice v rámci Evropské unie třetí nejvyšší z celé sedmadvacítky. Je jasné, že mzdy dlouhodobě v minulých letech v zemědělství byly velmi nízké, to znamená, ta základna je velmi nízko a proto to 20% zvýšení není zas tak převratnou zprávou, nicméně, že to zpráva je dobrá a že je potřeba, aby byla česká veřejnost o takovéto dobré zprávě informována. Jako druhou věc, kterou bych zde chtěl zmínit, je schválení novely zákona o zemědělství. Zákon o zemědělství je pro zemědělce něco jako živnostenský zákon. Upravuje základní podmínky jejich činnosti a také podmínky, které musí dodržovat ve vztahu k životnímu prostředí, ve vztahu k půdě, kterou využívají. Chtěl bych říci, že tato novela jde velmi progresivním směrem ve směru větší ochrany životního prostředí, že zde by bylo dobré připomenout, že na zemědělství už není možno se dívat jako na něco, co poškozuje životní prostředí, v této novele zákona stanovujeme poměrně přísné podmínky, které se dají do jisté míry připodobnit k bodovému systému na silnicích. To znamená, pokud zemědělec soustavně bude porušovat své povinnosti právě například vůči ochraně životního prostředí. Nejenže dostane pokutu, ale ještě mu budou kráceny přímé platby, to znamená, dotace. Rovněž v tomto zákoně vytváříme podmínky k tomu, aby byli zemědělci motivováni vracet do krajiny takzvané krajinotvorné prvky. Malá stromořadí, remízky, malé vodní toky a podobně. Možná to vypadá jako trošku odlehlá problematika, ale myslím si, že česká krajina je něco, co je součástí našeho bohatství a zaslouží si, aby byla zase opečovávána a vrácena do té podoby, v jaké byla před násilnou kolektivizací a tím scelováním polí. Tím nechceme ze zemědělství udělat nějaké zahrádkaření, ale chceme z české krajiny udělat to, co bude umět i do budoucna zadržovat vodu a poskytovat celou řadu dalších funkcí. Tento zákon považuji za jeden z nejdůležitějších posunů v oblasti zemědělství vůbec. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi zemědělství, nyní má slovo ministr kultury pan Václav Jehlička.

Václav Jehlička, minstr kultury: Děkuji, dámy a pánové, já jsem dnes vládě předkládal aktualizaci programu Péče o národní kulturní poklad. Já bych jenom osvěžil, co ten program je. Program se zabývá obnovou a rozvojem několika významných národních kulturních institucí. Je to Národní muzeum, Národní knihovna, Národní technické muzeum, Národní filmový archiv a Umělecko-průmyslové muzeum. O tom, co funguje a co dobře běží, se obvykle nemluví a nepíše. Tak je to s přípravou rekonstrukce a rozvoje Národního muzea, kde já jsem velmi spokojen a chválím pana ředitele, stejně tak je to v případě Národního technického muzea, kde jsem v loňském roce přistoupil k personální výměně a nový pan ředitel si počíná velmi dobře. Národní technické muzeum se v brzké době stane opět známou a významnou kulturní institucí. Největším problémem však je Národní knihovna. Celé veřejnosti je nyní již jasné, že chobotnice na letné se stavět nebude, protože tento projekt byl nepřipraven a byl jistým dobrodružstvím, a nyní se naše pozornost musí soustředit na revitalizaci Klementina, jaksi ve světle nových souvislostí musíme správně zhodnotit využití Klementina tak, aby Klementinum dále bylo centrem vzdělanosti, abychom zbytečně nevymístili jeho historický a tradiční obsah někam na periferii, aby dále zůstalo centrem vysokoškolského života, nestal se nějakým komerčním kongresovým nebo jiným centrem. Takže, zde nás čeká ještě hodně práce a chtěl bych říci, že již nestrpím, aby v mém rezortu byla zahájena nějaká investiční akce, která neprojde odbornou oponenturou. V případě Klementina vlastně vznikla taková odborná oponentura na Akademii výtvarných umění, kde profesoři a studenti ve škole architektury provedli zhodnocení potenciálu Klementina, a my chceme s takovými odborníky spolupracovat, aby se neopakovala situace s Národní knihovnou, jak to bylo. Chtěl bych také říci, že všechny tyto projekty, které souvisejí s národním kulturním programem, jsou směřovány do Prahy. Vy dostanete od mých mladých spolupracovníků cédéčka, na kterých jsou informace o tom, co tato vláda dává krajům. Žádná vláda zatím neposkytla krajům takové vysoké prostředky z našich programů na obnovu památek, na podporu živé kultury a v plné přípravě máme také využití evropských peněz integrovaného operačního programu tak, aby v každém kraji vzniklo jedno až dvě významná kulturní centra. Vše děláme v koordinaci s krajskými a obecními samosprávami, s univerzitami a s občanskou veřejností. Ustanovili jsme také v každém kraji společné komise, které mají koordinovat součinnost státu, krajů, obcí a neziskových organizací.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi kultury, nyní má slovo ministr spravedlnosti pan Jiří Pospíšil.

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Ještě jednou dobrý den. Dámy a pánové, já vás velmi stručně seznámím s novelou trestního řádu, která dnes byla přijata vládou, která tvoří součást justiční reformy. Je součástí balíku nových trestních zákonů, které tato vláda připravila. Víte, že v parlamentu projednáváme nový trestní zákoník, toto je novela trestního řádu a ještě do konce tohoto roku vláda projedná věcný záměr celého nového trestního řádu. To znamená, tato vláda se velmi snaží změnit trestní legislativu v této zemi. Chci konstatovat, že novela, která dnes byla přijata zavádí revoluční institut, dohodu a druhu a výši trestu. Zásadně tím řešíme situaci, kdy bagatelní trestné činy jsou v České republice pouze částečně řešeny odklony. Chceme, aby tyto bagatelní trestné činy jen ve výjimečných případech řeší soud v plním hlavním líčení. Jinými slovy, dohoda o druhu a výši trestu bude možná v případě, kdy půjde o trestný čin, je to sazba horní hranice, do pěti let. Obžalovaný se přizná, navrhne přiměřený trest, to může navrhnout i státní zástupce, tam bude jejich dohoda na přimořeném trestu a pokud se takto dohodnou a předloží takovýto návrh dohody soudci a ten uzná, že trest je přiměřený a že daný případ je vhodný pro to, aby byl vyřešen takto ve zkráceném řízení, tak takovouto dohodu potvrdí. Chci konstatovat, že tímto návrhem České republika přináší něco, co má většina zemí Evropské unie, tedy, není to něco, co by bylo v evropském právním kontextu mimořádné. Navazujeme na to, co běžně platí v anglosaském právu a počítáme s tím, že toto umožní, aby se orgány činné v trestním řízení a soudy zaměřily na složité a závažné případy kriminality a aby bagatelní trestné činy, kterých jsou tisíce, je jich většina, byly řešeny velmi rychle. Příkladem může být například, pokud někdo pojede, bude řídit motorové vozidlo bez řidičského oprávnění, pokud toto bude vráceno do trestního zákoníku, toto je typický případ, kde dohoda o druhu a výši trestu může být aplikována. Poslední informace pro vás, chci konstatovat, že česká justice v minulém roce vynesla v trestních věcech o deset procent více rozsudků než v roce předcházejícím, jinými slovy, neustále nám narůstá počet trestních věcí, stejně jako i jiných věcí v civilním řízení, a proto musíme na tyto výzvy reagovat tím, že u méně závažné trestné činnosti stanovíme takováto jednodušší řízení, aby, jak jsem řekl, soudy mohly řešit to, co je složité, skutkově nebo společensky závažné. Děkuji vám.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi spravedlnosti a já se omlouvám. Omlouvám teď pana premiéra, který odjíždí na životní prostředí, stejně tak sebe. Zastoupí mne Jakub Stadler a ještě pro vás informace, kdybyste se chtěli zúčastnit tiskové konference na životním prostředí, tak tady je k dispozici mikrobus, který vás tam odveze. Díky. Nashledanou.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Tak, dámy a pánové, budeme pokračovat. Na řadě jsou vaše dotazy. Prosím. Televize Prima.

Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Dobrý den, já bych měl otázku na pana ministra Kalouska. Mě by jenom zajímalo, jakým způsobem to bude probíhat. Kde se ty peníze vezmou a případně, jaké byly návrhy při jednání vlády? Zda to byl jednomyslný návrh dvou ministerstev nebo zda byly disproporce a jaké byly?

Miroslav Kalousek, ministr financí: Tak my ještě budeme uvažovat o tom, abychom tyto prostředky definitivně neztratili, nicméně, platební povinnost je a na to je tu vládní rozpočtová rezerva.

Tomáš Drahoňovský, televize Prima: A ta diskuse ve vládě? Byla jednoznačná?

Miroslav Kalousek, ministr financí: Na vládě se diskutovaly jednotlivé varianty. Já si myslím, že zaplatit a současně jednat, popřípadě zvažovat arbitrážní řízení je ta jediná cesta, kterou teď máme. Opět, jedná se o problém, který jsme zdědili, který jsme nezpůsobili my.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Tak, děkuji. Nějaký další dotaz? Tam vzadu, prosím. Teď nevím, my jsme vám moc nerozuměli.

Dotaz: ( ze záznamu neslyšitelný)

Jakub Stadler, , tiskový odbor Úřadu vlády: Teď nevím, my jsme vám moc nerozuměli. Ta první otázka byla jak?

Miroslav Kalousek, ministr financí: Jedná se o senátní návrh. Vláda ho podpořila.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Ta druhá otázka byla ke knihovně na Letné, jestli se nemýlím, na pana Jehličku.

Václav Jehlička, minstr kultury: Já musím jenom dodat, že ten projekt výstavby knihovny na Letné vlastně v tom zadání, které je v programu péče o národní a kulturní poklad neznamená, že se musí stavět nutně nová budova knihovny. Ministerstvo kultury musí zajistit fungování Národní knihovny a musí zvážit všechny okolnosti. Jak finanční, tak ty územní a tady se veškerá diskuse, které nepředcházela odborná diskuse, přenesla na takový černobílý spor, jestli stavět knihovnu na Letné nebo ne. Například se vůbec neposoudilo, zda Klementinum poté, co z něj odejde v příštím roce Národní technická knihovna, nemá dostatečný potenciál, aby dále sloužilo jako Národní knihovna v kombinaci s vybudováním depozitáře. Já vůbec ten přístup od počátku pokládám za nezodpovědný.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji, nějaký další dotaz? Prosím.

Česká televize: (ze záznamu neslyšitelný)

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Na to odpovím velmi stručně. Ta zpráva bude projednána na příští vládě.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz, ještě televize Prima.

Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Ještě jednou na pana Kalouska. Dá se nějakým způsobem predikovat to, ...(část dotazu ze záznamu neslyšitelná)..., jestli nějaké, řekněme, doklady o tomto? Jestli je nějaká šance, že bychom třeba, nedej Bože, nebo naopak, dej Bože, platit nemuseli, třeba v případě z podezření Evropské komise? A třetí dotaz, tím to je komplet, je třeba nějaká možnost, že by hrozila, nedej Bože, nějaká další ztracení peněz?

Miroslav Kalousek, ministr financí: Materiál nezkoumá odpovědnost. Ta věc, jak jistě víte, je předmětem trestního řízení. Tento materiál nijak nezkoumal odpovědnost a vinu, od toho jsou tady orgány činné v trestním řízení. Materiál se zabýval tím, že nás Evropská komise vyzvala, abychom ty peníze vrátili. Jedná se o prostředky podle aktuálního kurzu ve výši 168 milionů korun. Vláda se shodla, jak a z jakých prostředků by tyto prostředky zaplatila. Bylo by to z vládní rozpočtové rezervy a provedl bych to já. Nicméně, chceme do poslední chvíle zkoumat možnost, jak, jak jste říkal, dej Bože, bychom platit nemuseli, ale nemyslím si, že ta šance je veliká.

Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Ještě ta druhá část dotazu. Jestli případně hrozí třeba nějaké to další placení. Třeba právě v případě společnosti CPV, která vlastně měla...

Miroslav Kalousek, ministr financí: Nemám zatím takovou informaci.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz. Viděl jsem Hospodářské noviny, že se hlásily, již nechtějí. Takže, vzadu. Prosím.

Dotaz: Já se chci zeptat pana ministra kultury, jestli (zbytek dotazu ze záznamu neslyšitelný)

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Takže, první pan minstr Jehlička.

Václav Jehlička, minstr kultury: Ano, tu knihovnu na Letné nelze stavět, protože na ni není pozemek a podle všech jaksi ekonomických souvislostí na tuto knihovnu také nejsou peníze. Takže, je to nereálné tuto knihovnu stavět a my musíme jako ministerstvo kultury, nadřízený orgán Národní knihovny, zajistit fungování knihovny odpovídajícím způsobem.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji, ten další dotaz byl směřován na koho? Na všechny pány minstry? Dobře. Tak může začít z kraje pan ministr Kalousek.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Možná si vzpomenete, pane redaktore, že v roce 2005 jsem předložil poměrně široký návrh na odstranění poslaneckých duplicit a jedna z duplicit bylo i ukončení bezplatného používání dopravy. Ten návrh získal v Poslanecké sněmovně 25 hlasů. Mezi těmi 25 statečnými, kteří mne tenkrát podpořili, nebyl pan poslanec Šplíchal. Takže, pokud on se teď rozhodl jako jeden z těch, kteří tenkrát způsobili nepřijetí tohoto zákona, jestli on se teď rozhodl zvednout ten prapor, tak mohu spekulovat o motivech, ale neměním svůj názor a samozřejmě to podpořím.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Potom tedy další ministři.

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Za sebe mohu říci, že věcně tuto záležitost určitě podporuji. Pokud to má být zrovna na základě novely pana poslance Šplíchala, tím si jist, samozřejmě, nejsem. Myslím si, že takovouto věc týkající se poslanců by mělo řešit nějaké grémium, jako je třeba grémium předsedů poslaneckých klubů a podobně. Měla by se snažit Poslanecká sněmovna na to šířeji najít shodu. Nicméně, věcně tuto otázku podporuji určitě.

Václav Jehlička, minstr kultury: Já se také krátce vyjádřím, já to, samozřejmě, podporuji. Také sám jsem za dvanáct let svého senátorského mandátu využil bezplatnou dopravu pouze několikrát a to v pražské městské dopravě, jinak žádnými veřejnými prostředky nejezdím, ale také souhlasím s mým předřečníkem, že by bylo potřeba tuto záležitost posoudit komplexně.

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Tak, já s tím návrhem také nemám problém, ale bylo už tady řečeno, že ten návrh není komplexní, že se nevztahuje obecně na ústavní činitele, což by měl, pokud takovouto myšlenku přijímáme, takže si počkám ještě na diskusi na poslaneckém klubu a pak na půdě Poslanecké sněmovny.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz. Prosím.

ČTK: Dobrý den, já mám na pana ministra financí, jestli má nějaké problémy s odškodněním obětí roku 1968, prostředky.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Odhadujeme první rok do patnácti milionů, následující rok do třiceti milionů. Je to,samozřejmě, odhad.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji a ještě támhle dotaz. Prosím.

Česká televize: (dotaz ze záznamu neslyšitelný)

Miroslav Kalousek, ministr financí: Je to prosté, ministerstvo obrany má schválené střednědobé výdajové limity a je plně v kompetenci ministerstva obrany a generálního štábu, stanovit investiční priority. Znamená to v tom roce, kdy to budou pokládat za prioritu, budou realizovat nové nákupy. Ale v žádném případě vláda nejednala v tom smyslu, že nad rámec výdajových limitů by měly být navýšeny prostředky.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji, ještě jsem viděl támhle dotaz, prosím.

Tisková agentura Mediafax: Já mám několik otázek, asi na všechny členy. První otázka, jestli vláda projednávala obnovu pracovní doby železničářů v souladu s evropskými směrnicemi. A zbytek mých otázek se týká situace v Siemens kolejová vozidla a.s.. Jestli jste vůbec tu situaci projednávali, protože tam se plánuje, že se bude propouštět 1100 lidí. Padlo už rozhodnutí, že Siemens opustí zličínskou továrnu a rozhoduje se o tom, že ty pracovníky propustí nebo se bude prodávat.A také jsem se dozvěděla od Czechinvestu od paní Lucie Králové, že Siemens kolejová vozidla získala finanční pobídku na výstavbu technologického centra, získal 72,5 milionu korun a jedna z těch podmínek byla, že vytvoří 155 pracovních míst a zachová tato místa nejméně po dobu pět let od obsazení. Tuto pobídku získala v roce 2004, takže pokud tady toto nesplní, tak že peníze bude muset vrátit. Tak jsem se chtěla zeptat, jestli vláda dokáže od Siemens kolejová vozidla tyto peníze vrátit. Děkuji.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: To je dosti specifická otázka, spíše byste ji asi měla položit ministru průmyslu a obchodu, předpokládám, že se mnou budou souhlasit páni ministři.

Tisková agentura Mediafax: Já vím, ale měla jsem několik otázek, takže aspoň na tu první a jestli by nemohli odpovědět alespoň dva z ministrů, kteří jsou tady přítomní. Každý názor naše agentura a naše veřejnost uvítá.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Dobrá madame, máte jistě pravdu. Takže, skutečnost, že Siemens kolejová vozidla uzavře provoz o 1100 pracovnících, samozřejmě, není dobrá zpráva, na druhou stranu na území města Prahy já nevidím 1100 pracovníků při současné míře nezaměstnanosti, nebo spíš při současném zoufalém nedostatku pracovních sil, jako superkardinální problém, byť to, samozřejmě, zdůrazňuji, příznivá zpráva není. Je plně v kompetenci a v právu vlastníka. Vláda nemá žádné nástroje, jak mu v tom zabránit,. Vy jste již vyslovila premisu, že bude muset vrátit investiční pobídku. Já si takovou premisu dovolit nemohu. V každém případě mohu říct, že pokud budeme konstatovat porušení smluv v oblasti investičních pobídek, máme nástroje prostřednictvím finančních úřadů, jak se těchto prostředků domoci. Opakuji, velmi důrazně, že zatím nemohu přijmout vaši premisu, že byly porušeny podmínky pro investiční pobídky. O tom se nejprve budu muset přesvědčit.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji. Ještě dáme poslední otázku, Lidové noviny.

Lidové noviny: Dobrý den, já bych chtěl na pana ministra Jehličku, vy jste jistou dobu, zamítnutému, údajně špatně napsanému návrhu, který udělala sekce rozhlasu, ta vládní snaha, o které mluvil premiér, ten vládní návrh, který má být ještě připraven, bude vznikat ve vaší gesci nebo jako diginovela v gesci ministerstva průmyslu a obchodu?

Václav Jehlička, minstr kultury: Já myslím, že bude vznikat asi spolupředkladatelstvím více ministrů. Pokud to nebude pouze záležitost pana minstra Římana.

Lidové noviny: (úvod doplňujícího dotazu ze záznamu neslyšitelný)... předpokládáte časově, kdy by to tak mohlo být?

Václav Jehlička, minstr kultury: Já myslím, že v letošním roce je ještě možné na tom začít pracovat.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji pánům ministrům, děkuji i vám. Mějte se hezky, nashledanou.